Školský brainwashing

7. říjen 2013 | 05.05 |
blog › 
Školský brainwashing

Na začátku chci upozornit, že tento článek není vhodný pro učitele a to i vysokoškolské, mohli by ho totiž nepochopit.

1.Popis fází vymývání mozku

1.1.První fáze očekávání

"Chlapecké srdce je písnička na začátku,
plán pro zámek, který bys lidem jak milé dal k svátku,
ale mužovo srdce jsou ruce a mozoly,
které se krví svou do cihel probolí,
aby tu stála alespoň skutečná hospoda u silnice,
pro ušlé poutníky a pro poutnice."

                                                                                            (Jiří Wolker, Ťežká hodina) 

No Fanoušci tohoto blogu nepatří asi moc k vyznavačům proletářských básníků a hodně lidí se bude divit, co má Jiří Wolker společného se školstvím, když pominu fakt, že mě s jeho verši trápili (mě už naštěstí ne) na základní škole? No se školstvím prakticky nic, ale hlavní smysl této sloky je v deziluzi. Vraťme se tedy společně v mysli do poćátku našeho střetu s Matrixem. Já byl tenkrát pilný žáček s velkým rozhledem a těšil jsem se na to, až budu umět číst, psát a poćítat. Tam jsme vśichni takto byli nadšení z obřího gumovacího mechanizmu, o kterém jsme ještě prd věděli, vzhlíželi jsme k mizerně placeným, životem unaveným učitelům jako k bohům. Proč? Protože, měli něco, co náš dychtivý dětský mozek potřeboval a tím byly informace, abychom mohli pochopit svět ve více rozměrech než třech. 

1.2. Druhá fáze očekávání

Znechucení brainwashery ze základní školy, kteří náš mozek zahlcovali nepotřebnými informacemi, místo aby nám poskytli klíče ke komnatě porozumění čtvrtého rozměru a vzbudili v nás o něj zájem, jsme byli my najivnější naťeśeni na stŕední, kde se procedura celá opakovala jen se silnějšími patáky. Já jsem se tu vzhlédl ve vysokoškolských profesorech, které jsem si představoval jako mentory s vysokým morálním kreditem, kteří nás konečně posunou výše. 

1.3. Vystřízlivění

"Přednášky a semináře ničí kreativitu"

(John F. Nash (nositel Nobelovi ceny za ekonomii))

A zase vedle, jak kouzelný je sebeklam. Po těchto těžkých ranách člověk obvykle odhodí chlapecké brýle naiviti a se skřípjejícími zuby přijme tento systém, který si vychovává své vlastní vojáky pro výcvik dalších trotlů.

2.Co s tím?

1. Klaďme otázky sami sobě

Vezměme si příklad od malých dětí, které se neustále ptají na banální otázku "Proč?". Snažme si definovat problémy a dílčími otázkami se dobrat jejich řešení. 

2. Hledejme své pravé učitele

K některým pedagogům jsem nebyl fér. I mezi učiteli z povolání je fůra pravých učitelů, ale musíte je hledat (i jinde) a oni vám rádi podají klíč, jež vám oztevře dveře k chápání. Vstoupit musíte sami. 

3 Diskutujte s lidmi o definovaných problémech 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář